Dýňové gnocchi

Upřímně, i když jsem z venkova, tak na italskou kuchyni nedám dopustit. Dnešní článek je tak trochu jako já. Odevšud a odnikud. Ale víte co, výsledek je skvělý a rozhodně si zaslouží svou pozornost.
Pokud tedy máte rádi dýně, tvrdý sýr a víno, tak si vezměte zástěru a hurá k plotně.

Jak k nám přišla Barbora

Je pozdě večer a na dveřích je slyšet škrábání větviček. Tajemná bílá postava nahlíží do chodby. Chce si mě odnést, ale stačí odříkat básničku a svatosvatě slíbit, že už nebudu zlobit a ona mi dá balíček sladkostí a jde za o dům dál.

Čas Adventu

Advent byl dobou očekávání příchodu Spasitele na svět. Slovo Advent pochází z latinského "adventus", což znamená "příchod". Doba adventní byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se její doba trvání ustálila na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Byla časem půstu, při kterém se měli lidé namísto požívání nadměrného množství jídla a pití, věnovat zbožnému rozjímání. Zakázány byly veškeré zábavy, tanec a zpěv. I tak se o adventu konaly některé lidové obřady, které tento zákaz více méně porušovaly. Postupem času se adventní období stalo obdobím hojnosti.

Na venkově se se i přes vliv církve držely i tradice pohanské, které se posléze promítly i do současné oslavy Vánoc. Například se zdobily zástupci přírody, strom či keř, jako projev úcty k živé přírodě proto, aby se znovu vrátilo jaro. Všechny zimní tradice byly nějak spjaty s přírodou, úctou k ní a očekáváním opětovného příchodu boha Slunce.

Podzimní nezbytnost

Ať se nám to líbí nebo ne, podzim už je v plném proudu. Na okenní tabulky bubnují kapky deště, barevné listí padá ze stromů a hřejivé svetry a kabáty hlásí entrée. Konzumace horkých nápojů vzrostla a lidé nosí termohrnky jako součást svého bytí. Ale podzim je také období plné barev, lenošení, deště, čaje a nebo třeba pohádkových procházek v lese.
O víkendu jsem si vyšla na šípky. Bohužel u nás není letos tak bohatá úroda, ale doufám, že u vás je to lepší.

Klokočský pramen a jeho okolí

Nedaleko městečka Bakov nad Jizerou je místo jako z pohádky. Místo kde je klid, čistá příroda. Kde se cítíte jako v jiném světě. Jako kdybyste se posunuli v čase zpátky.

Jedná se o přírodní rezervaci Klokočka, která je plná mokřin, luk, vody, stromů a kouzel (tak trochu).

Návštěva pomologické stezky

Už je to nějaký ten pátek, co jsem využila pružné pracovní doby a odešla z práce o něco dřív, abych si užila ještě trochu slunce. Ten den jsem se rozhodla prozkoumat místní pomologickou stezku.

Dušičky

Dušičky jsou jeden z hlavních svátků podzimu u nás. Je to čas vzpomínání, odpouštění, ale i rozjímání nad našimi životy. Dušičky se dají brát z dvou pohledů, z předkřesťanského (neboli pohanského) a křesťanského.

Podzim ve skleničce

Je podzim, o tom už není sporu. Ale i přes to si nemusíme upírat něco tak letního, jako je smoothie. Z tohohle smoothie přímo sálá podzim, ale taky spousta energie. Věřte mi, že kopřivové smoothie je fakticky moc dobré. Chutná prostě jinak.

Slavnosti konce sklizně aneb Dožínky

Konec žní se slavil už od středověku dožínkami. Oslava dožínek byla nejprve pouze pro měšťanstvo a vrchnost až později začali oslavovat konec sklizně i osoby nižšího postavení. Pro mnohé z našich předků toto období také znamenalo dočasný blahobyt a konec nouze.

Siesta na vesnici

Přes léto nastávají občas takové dny, kdy prostě nejde nic jiného než lenošit. Ač je povinností požehnaně, prostě se to nedá. Právě teď bych už měla spát, protože zítra mám po dlouhé době závod, na který jsem se zrovna moc nepřipravovala, tenhle článek píšu už tak týden a měla bych se taky učit na zkoušku, která mě čeká za týden a možná rozhodne o mé budoucnosti.

Město spisovatelů

Městečko Sobotka bude možná pro mnohé z vás velká neznámá. Já samozřejmě Sobotku znám hlavně proto, že stojí asi 15 km od mé vesničky. Sobotka se také nazývá jižní branou Českého ráje (ten už doufám znáte). Sobotku taky můžete znát díky Fráňovi Šrámkovi a festivalu českého jazyka a literatury Šrámkova Sobotka.

Nad městem se nachází lovecký zámek Humprecht ze 17. století a ze Sobotky vedou také turistické a cyklistické trasy na hrad Kost, Trosky, zámek Staré Hrady nebo do údolí Plakánek.

Výhled na Sobotku z Humprechtu

Dýňák

Léto je sice ještě v plném proudu, ale dýně už dozrály. Tedy alespoň ty Hokkaido křičí: "Skliď mě! Skliď mě!". Takže jsem šla na to a pár jich sklidila. Dýně mám totiž nejraději a mohla bych se po nich utlouct. Nejraději je mám jen tak pečené, ale skvěle se hodí i na polévku nebo třeba do koláče.

Perfektně strávený den

Nevím jak si představujete perfektně strávený den vy (a můžete mi to napsat do komentářů), ale ten můj vypadá následovně.

Ráno, ještě za svítání, nazuju běžecké boty a jdu procházkoběhat, což je prostě a jednoduše v moderním jazyce jogging (ale mně se to slovo nelíbí). Pak je čas si trochu odpočinout, respektive zaprokrastinovat, u nějakého seriálu se snídaní. A pak pokračuje program nějakým výletem, vycházkou a pokud je to možné i s nějakou tou svačinkou.

Filipojakubská noc

Filipojakubská noc připadá jako každoročně na 30. dubna, letos tedy na přelom neděle a pondělí. S filipojakubskou nocí je pevně spjato slavení tak zvaných čarodějnic. Takové pálení čarodějnic je přechodový rituál, kterým vyháníme zlé duchy zimy a bujaře vítáme léto. 

Jako malá jsem měla v oblibě večerníček Malá čarodějnice, kde nás Jiřina Bohdalová prováděla příběhy této pouze 127 let staré čarodějnice a jejího havrana Abraxase. I ona v jednom dílu chtěla jít oslavovat filipojakubskou noc a pořád mi zní v hlavě "Hopsa hejsa, hopsa hejsa je filipojakubská noc!". Avšak zlá teta Bimbule ji načapala a protože ještě nebyla dost stará, tak byla vykázáná. 

Jarní chlebíček s medvědím česnekem

Tenhle víkend je takový mrzutý. Za oknem je šedivo, chladný vítr cuchá vlasy a růžový tváře. Takže naprosto ideální na to zůstat doma v teple za oknem, číst si novou knihu a srkat čaj. A nebo být lehce produktivní. Pro ty z vás, co se odváží jít na medvědí česnek do tohoto nečasu nebo mají svou zásobu v mrazáku, mám pro dnešek připravený recept.

Bochánky s medvědím česnekem

Tento týden už jste si mohli přečíst o tom, jak jsem se s pár přáteli vydala na medvědí česnek. To sebou samozřejmě nese i nějakou tu činnost v kuchyni.

Medvědí česnek byl jednu dobu velmi populární a objevoval se snad úplné všude. U mě patří pořád mezi jedny z nejoblíbenějších jarních bylinek. 

Jarní slané lívance s ředkvičkami

S počátkem jara přichází i domácí produkce ovoce a zeleniny. Mezi prvními návštěvníky ze zahrádky naší kuchyně jsou určitě ředkvičky. Na počátku jara mají pořádnou sílu a jsou skvěle šťavnaté.

Další zajímavosti o ředkvičce se můžete dočíst tady.

Masopustní veselí

Letošní Masopust jsem se rozhodla strávit malém městečku Kněžmost. Zde se letos rozhodli obnovit tradici masopustního veselí. Celý program byl zahájen v místním kostele, který funguje zároveň jako místo setkání různých akcí. Zde jsme se něco málo dozvěděli o tradici Masopustu a vyšli prozatím jen na krátké procesí.

Masopust je jakýmsi předělem mezi zimním časem a časem, kdy se příroda probouzí. Každý rok se mění a jeho délka se určuje podle Velikonoc. V ČR se můžeme setkat s několika názvy a to "fašank, "ostatky", nebo také "končiny".
Původ sahá až do pohanských dob a souvisel s oslavou končícího zimního období - předjaří a nadějí na příští úrodu a plodnost, zdraví, hojnost a blahobyt.