Veselou Ostaru

 Přeji krásnou Ostaru.

Na začátek rychlé shrnutí, co k Ostaře patří:

Symboly: vejce, kříž, motýl, králíci, beránci, mláďátka obecně, proutí

Barvy: zelená, červená, pastelové

Byliny: prvosenka, tymián, fialka, kočičky, narcis, tulipán, petrklíč, hyacint, zlatý déšť

Kameny: akvamarín, turmalín, fluorit

Ostara je pohanská oslava jarní rovnodennosti. Její název nejspíš vychází z jména germánské bohyně jara Eostre.

Svatojánská noc

Svatojánská noc (24. června) byla pro naše předky významná, protože je úzce spojena s letním slunovratem, který nastává 21. června. Slunce tohoto dne dosahuje svého vrcholu a poté pomalu slábne až do podzimní rovnodennosti, i proto je tento den spojený s pohanskými oslavami.
V tento den se lidé všemožně snažili dodat slunci sílu a moc, vzdávali mu dík a přinášeli oběti, aby zajistili úrodu.

Jak se k nám dostalo pouštění draků

Je podzim a za oknem se ve větru ohýbají stromy. Vítr zalézá za krk, do rukávů a šlehá tváře do růžova. Slunce se do toho ale pořád ještě dokáže opřít. No a přesně tohle počasí je ideální. Je ideální na to jít si pouštět draky!

Svatý Václave,...

... nedej zahynout nám ni budoucím.
To stojí na naší dvacetikoruně. Svět svatý Václav má chránit naši zemi a i díky jeho svátku máme o jedno volno ročně více.

Kdo byl svatý Václav?

Svatý Václav patří mezi světce, které jsou i historicky doložené. Narodil se pravděpodobně v posledním desetiletí devátého století. Byl potomkem Vratislava I. a Drahomíry. Václav byl vzdělaný člověk, ale také velmi zbožný. Je zbožnost je často připisována jeho babičce Ludmile, která byla také svatořečena. Úzce spolupracoval a podporoval křesťanskou církev a to vyvolávalo odpor u šlechty, kde převládalo pohanství. Šlechta se semkla kolem jeho mladšího bratra Boleslava I., který toužil po vládě.
Mezi oběma bratry vznikl konflikt. Ten vyústil v zabití Václava 28. září 929, když šel na svěcení kostela v Boleslavi. Jeho tělo bylo převezeno do Chrámu sv. Víta, kde ve Svatováclavské kapli leží dodnes.

Prostý lid ho ctil a po jeho smrti se začaly šířit legendy a příběhy o zázracích v souvislosti s jeho osobou. Nejvíce je pak známá legenda o tom, jak pomáhal Čechům v bitvách. Protože byl silně věřícím křesťanem, nebyl důvod, proč by kněží nepodporovali jeho uctívání a vyhlásili ho za mučedníka, tedy svatým.
Svatý Václav se stal patronem celé země české, ale také vinařů a sládků.

Dočesná

Všechny slavnosti v podzimním období, ať už to jsou dožínky, dočesná, vinobraní, dotržek a jiné, jsou oslavou úrody a sklizně. Každá se však vztahuje k jiné plodině. Dočesná nebo také očesky či chmelové ožinky souvisí s chmelem.

Masopust 2018

Stejně jako loni (článek tu), i letos jsem trávila Masopust v obci Kněžmost. A jelikož jsem tu s článek asi tak měsíc po dvanácté, tak si užijte fotky a třeba příští rok nezapomenu napsat i něco k tradicím (a třeba i vyprosím i recept na tvarohové koblížky od maminky).

Maminčiny koblihy z tvarohového těsta

Jak k nám přišla Barbora

Je pozdě večer a na dveřích je slyšet škrábání větviček. Tajemná bílá postava nahlíží do chodby. Chce si mě odnést, ale stačí odříkat básničku a svatosvatě slíbit, že už nebudu zlobit a ona mi dá balíček sladkostí a jde za o dům dál.

Čas Adventu

Advent byl dobou očekávání příchodu Spasitele na svět. Slovo Advent pochází z latinského "adventus", což znamená "příchod". Doba adventní byla vlastně přípravnou dobou na vánoční svátky a už od 11. století se její doba trvání ustálila na posledních čtyřech týdnech před Štědrým dnem. Byla časem půstu, při kterém se měli lidé namísto požívání nadměrného množství jídla a pití, věnovat zbožnému rozjímání. Zakázány byly veškeré zábavy, tanec a zpěv. I tak se o adventu konaly některé lidové obřady, které tento zákaz více méně porušovaly. Postupem času se adventní období stalo obdobím hojnosti.

Na venkově se se i přes vliv církve držely i tradice pohanské, které se posléze promítly i do současné oslavy Vánoc. Například se zdobily zástupci přírody, strom či keř, jako projev úcty k živé přírodě proto, aby se znovu vrátilo jaro. Všechny zimní tradice byly nějak spjaty s přírodou, úctou k ní a očekáváním opětovného příchodu boha Slunce.

Dušičky

Dušičky jsou jeden z hlavních svátků podzimu u nás. Je to čas vzpomínání, odpouštění, ale i rozjímání nad našimi životy. Dušičky se dají brát z dvou pohledů, z předkřesťanského (neboli pohanského) a křesťanského.

Slavnosti konce sklizně aneb Dožínky

Konec žní se slavil už od středověku dožínkami. Oslava dožínek byla nejprve pouze pro měšťanstvo a vrchnost až později začali oslavovat konec sklizně i osoby nižšího postavení. Pro mnohé z našich předků toto období také znamenalo dočasný blahobyt a konec nouze.

Filipojakubská noc

Filipojakubská noc připadá jako každoročně na 30. dubna, letos tedy na přelom neděle a pondělí. S filipojakubskou nocí je pevně spjato slavení tak zvaných čarodějnic. Takové pálení čarodějnic je přechodový rituál, kterým vyháníme zlé duchy zimy a bujaře vítáme léto. 

Jako malá jsem měla v oblibě večerníček Malá čarodějnice, kde nás Jiřina Bohdalová prováděla příběhy této pouze 127 let staré čarodějnice a jejího havrana Abraxase. I ona v jednom dílu chtěla jít oslavovat filipojakubskou noc a pořád mi zní v hlavě "Hopsa hejsa, hopsa hejsa je filipojakubská noc!". Avšak zlá teta Bimbule ji načapala a protože ještě nebyla dost stará, tak byla vykázáná. 

Masopustní veselí

Letošní Masopust jsem se rozhodla strávit malém městečku Kněžmost. Zde se letos rozhodli obnovit tradici masopustního veselí. Celý program byl zahájen v místním kostele, který funguje zároveň jako místo setkání různých akcí. Zde jsme se něco málo dozvěděli o tradici Masopustu a vyšli prozatím jen na krátké procesí.

Masopust je jakýmsi předělem mezi zimním časem a časem, kdy se příroda probouzí. Každý rok se mění a jeho délka se určuje podle Velikonoc. V ČR se můžeme setkat s několika názvy a to "fašank, "ostatky", nebo také "končiny".
Původ sahá až do pohanských dob a souvisel s oslavou končícího zimního období - předjaří a nadějí na příští úrodu a plodnost, zdraví, hojnost a blahobyt.