Všechny slavnosti v podzimním období, ať už to jsou dožínky, dočesná, vinobraní, dotržek a jiné, jsou oslavou úrody a sklizně. Každá se však vztahuje k jiné plodině. Dočesná nebo také očesky či chmelové ožinky souvisí s chmelem.
Posledním povoz se štokem z chmelnice byl zdoben červeným šátkem. Poslední štok byl podobně jako poslední snop na dožínkách ozdoben chmelovým věncem nebo kyticí, do kterých se zaplétaly kvítky a barevné pentle. Tyto věnce se potom uchovávaly podobně jako dožínkové, tedy až do jara a většinou byly zavěšené na dvoře na vysoké tyči. Povoz, na kterém seděla část česáčů a ostatní česáči šli vedle něj, doprovázeli muzikanti s veselou hudbou. Věnec nebo kytice se předaly hospodáři, zároveň se nesmělo zapomenout na přání zdraví a štěstí. Hospodář chase poděkoval a podaroval je jako poděkování. Někdy to byl soudek piva, jindy peníze anebo obojí. Lidé, kteří pomáhali se sklizní chmele, nebývali vždy stálá čeleď, ale byli to povětšinou lidé najatí pouze na tyto práce, tedy sezónní dělníci. Proto jim hned po ukončení prací hospodář vyplatil mzdu, ta se pak často rozprášila na večerní zábavě.
Z chmele, jak je známo, se vyrábí pivo. Zejména v Čechách se stalo vaření piva důležitým zdrojem příjmu financí. Vzhled piva se od středověku dost změnil. Původní kašovitou strukturu vyměnila struktura tekutá. Dříve se navíc pivo jedlo lžíci, právě kvůli kašovité struktuře. I odtud pochází výraz "ožrat se", pivo se dříve jedlo, tedy "žralo". Kdo se po pivu opil, ten se vlastně "ožral".
S výrobou a popíjení piva souvisejí také Slavnosti piva, které jsou v současnosti více k vidění než dočesná. Neodmyslitelně k nim patři soutěže v rychlosti pití piva, různé průvody s maskami a nazdobenými alegorickými vozy, programy, stánky a podobně.
Žádné komentáře:
Okomentovat