Svatý Václave,...

... nedej zahynout nám ni budoucím.
To stojí na naší dvacetikoruně. Svět svatý Václav má chránit naši zemi a i díky jeho svátku máme o jedno volno ročně více.

Kdo byl svatý Václav?

Svatý Václav patří mezi světce, které jsou i historicky doložené. Narodil se pravděpodobně v posledním desetiletí devátého století. Byl potomkem Vratislava I. a Drahomíry. Václav byl vzdělaný člověk, ale také velmi zbožný. Je zbožnost je často připisována jeho babičce Ludmile, která byla také svatořečena. Úzce spolupracoval a podporoval křesťanskou církev a to vyvolávalo odpor u šlechty, kde převládalo pohanství. Šlechta se semkla kolem jeho mladšího bratra Boleslava I., který toužil po vládě.
Mezi oběma bratry vznikl konflikt. Ten vyústil v zabití Václava 28. září 929, když šel na svěcení kostela v Boleslavi. Jeho tělo bylo převezeno do Chrámu sv. Víta, kde ve Svatováclavské kapli leží dodnes.

Prostý lid ho ctil a po jeho smrti se začaly šířit legendy a příběhy o zázracích v souvislosti s jeho osobou. Nejvíce je pak známá legenda o tom, jak pomáhal Čechům v bitvách. Protože byl silně věřícím křesťanem, nebyl důvod, proč by kněží nepodporovali jeho uctívání a vyhlásili ho za mučedníka, tedy svatým.
Svatý Václav se stal patronem celé země české, ale také vinařů a sládků.

Zvyklosti a tradice

• Koncem září, se v některých oblastech sháněl dobytek ze vzdálených pastvin zpět do chlévů.
• Po svatém Václavu nastával čas, kdy se platila poddanská daň z půdy majiteli panství. Ta se platila v naturáliích: slepice, vejce, obilí, mák.
• Legenda praví, že v hoře Blaník jsou čeká bájné vojsko v čele se svatým Václavem. Až bude Českým zemím nejhůře, tak toto vojsko přijde na pomoc. V okolí se stalo tradicí konat Svatováclavské slavnosti, při nichž kráčí alegorický průvod doprovázený hudbou, tancem, šermířskými půtkami a ukázkami starých řemesel.
• V tento den se také konávaly v kostelech slavnostní mše, poutě, svatováclavská posvícení a lidové veselice.
• V některých oblastech až na svatého Martina, někde už na svatého Václava, nastával čas konce služebního roku pro čeládku, která se ohlížela po novém hospodáři. Při tom mezi sebou volila chudého krále a chudou královnu. Pak se vytvořil "královský" průvod, který procházel celou vsí a prosil u každého stavení o dárek. Všichni se pak sešli v místním hostinci, kde se z darů konala velká hostina.